|
|
Pravicový populismus v Itálii a Německu po roce 2000
Repin, Artem
Tato práce je věnována komplexní komparativní analýze politických organizací pravého spektra v Itálii a Německu ve 21. století. Práce využívá kvantitativní metodu výzkumu, v níž jsou vyvozovány závěry, jak prostřednictvím historické analýzy, tak i prostřednictvím moderních vnitropolitických změn probíhajících v posuzovaných zemích. Chronologické období práce 2000-2022 Teoretická část práce obsahuje retrospektivní komplexní analýzu utváření a vývoje pravicových politických idejí v rámci nejaktivnějších a nejvýznamnějších stran pro každou z uvažovaných zemí. Jejich podoba, proměny a adaptace na různá období nového poválečného systému vztahů založeného na zvláštnostech politického klimatu příslušných evropských zemí. Analytická část je věnována klíčovým faktorům a nástrojům, díky kterým si pravicová hnutí v Itálii a Německu dokážou získat důvěru stále většího počtu občanů. Jsou popsány způsoby nesystémového politického aktivismu, které ovlivňují formování veřejného mínění a následnou občanskou volbu pravicových populistických hnutí. Jsou studovány rysy současného vnitropolitického klimatu zemí, potenciální dlouhodobé důsledky a předvídatelné výzvy současného liberálně demokratického modelu.
|
|
|
The response of Dutch political journalists to the counter-narrative from right-wing populist parties PVV and FvD to the securitization of COVID-19
Wagemaker, Puck Anne ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Cílem této studie bylo najít odpověď na otázku, jak novináři reagovali a zpracovávali prohlášení pravicově populistických stran PVV a FvD v souvislosti se securatizací onemocnění COVID-19. V rámci studie autorka realizovala sedm polostrukturovaných rozhovorů s nizozemskými politickými novináři z různých celostátních médií. Cílem bylo zjistit, jakou roli sehrávali novináři v tom, jaký prostor byl v médiích poskytován právě populistickým stranám směrem k sekuratizaci COVID-19. Výsledky studie, postavené na předem existujících konceptech a definicích role novináře, ukazují, že ačkoli je mezi oběma zkoumanými stranami patrný jasný rozpor, novináři ve své vzdělávací roli - v níž se novináři snaží dát zprávám více souvislostí - převážně uvádějí protireakci obou stran. Studie také zjistila třetí variantu role gatekeepera, na pomezí mezi výhradním otevíráním a zavíráním bran, což literatura blíže nerozpracovává. Zatímco pro FvD se brány zavíraly kvůli popírání existence viru, určité výjimky v komunikaci jim stále umožňovaly se v médiích objevit. To se naopak netýkalo PVV. Klíčová slova Sekuritizace, pravicový populismus, COVID-19, žurnalistika, role novinářů, Nizozemsko, Partij voor de Vrijheid [PVV], Forum voor Democratie [FvD]
|
|
|
Vliv Jörga Haidera na vývoj Svobodné strany Rakouska (FPÖ)
Floder, Daniel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Jörga Haidera na vývoj a proměny Svobodné strany Rakouska (FPÖ) především v době jeho předsednictví strany na federální úrovni v letech 1986- 2000, kdy se z malé strany zmítané bojem německo-nacionalistického a liberálního křídla postupně vyvinula prakticky jednotná pravicová populistická strana. Hlavním cílem práce je vymezit Haiderův vliv, který na stranu ve měl vzhledem k vysokému nárůstu obliby FPÖ v době jeho předsednictví, kdy k vyvrcholení tohoto trendu došlo ve federálních volbách roku 1999, kde Svobodní získali 26,9 % hlasů. Výzkum se proto orientuje na Haiderovu osobnost a styl řízení strany, čímž je myšlen způsob rozhodování v rámci strany, prosazování jeho názorů, zacházení s opozicí uvnitř strany, a v neposlední řadě také politické a ideologické usměrňování strany. Dále je v práci analyzováno Haiderovo vystupování uvnitř strany i na veřejnosti s ohledem i na chování jeho spolustraníků. Mimo samotné předsednictví se práce zabývá také obdobím, než se Haider dostal na vrchol ve spolkové frakci FPÖ, a to vzhledem k historii a kořenům jak strany, tak Haidera, pro lepší kontextové zasazení a pochopení jejich ideologických původů. Stejně tak je v práci věnována pozornost i době po odchodu Haidera z čela strany, kde obě tato vedlejší období slouží také...
|
|
|
Anti-islámská hnutí ve východním Německu: PEGIDA a její vývoj
Mojžíš, Radek ; Emler, David (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá vývojem protestního hnutí PEGIDA, které bylo založeno 11. října 2014 v Drážďanech. To na pravidelně konaných demonstracích hlasitě vystupuje proti islamizaci Německa a kritizuje politickou situaci země. V dobách své největší popularity dokázalo přilákat tisíce lidí. V současnosti se jeho význam stále snižuje. Cílem je proto popsat vývoj hnutí a charakteristiky. Práce je rozdělena do čtyř okruhů. První z nich se zabývá vývojem v Sasku, druhý přináší periodizaci vývoje hnutí a jeho programatiku. Zabývá se také vztahem k populistické Alternative für Deutschland (AfD), který se z vzájmené animozity proměnil až k otevřené spolupráci. PEGIDA vznikla jako skupina na Facebooku, následující okruh se proto zabývá hnutím na internetu. Pomocí analytických nástrojů Google Trends a Fanpage Karma sleduje vývoj online: klesající četnost vyhledávání na Google. Původní facebookový profil PEGIDY byl zrušen a hnutí se z toho nikdy plně nevzpamatovalo. Současný počet fanoušků je tak zlomkem z období největší popularity. Poslední kapitola vychází ze studií provedených mezi demonstranty zkoumající mimo demografických údajů i jejich názory na fungování demokracie a politiku. Z nich vyplývá, že většina Pegidistů nevěří politické reprezentaci. Stagnace se projevila i na demonstracích: počet...
|
|
|
Lost Children of Europe: European Union and Unaccompanied Migrant Children
Abuselidze, Salome ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Stepanovic, Vera (oponent)
Problematika nezletilých migrantů bez doprovodu (NBD) v Evropské unii je jedním z nejuznávanějších a jedním z nejvíce prozkoumaných témat. Jen v roce 2015 přišlo do Evropy téměř 100 000 nezletilých bez rodičů nebo zákonných zástupců. A více než 10 000 krátce poté zmizelo. Tyto děti byly a nadále jsou vystaveny vysokému riziku obchodování s lidmi, dětské práce, sexuálního a fyzického zneužívání a vykořisťování nějakého jiného druhu. Je to 6 let od počáteční krize, ale statistiky se nezlepšují. Tendence zůstává taková, že za poslední 3 roky zmizelo beze stopy téměř 19 000 NBD, což představuje až 17 zmizení denně. Navzdory závazku Evropské unie chránit práva NBD jsou podmínky těchto dětí hrozné. V některých členských státech je situace tak špatná, že jsou porušována základní lidská práva. To vyvolává následující otázky: Otázka 1: Proč EU není schopna přijmout společnou politiku týkající se nezletilých migrantů bez doprovodu? Otázka 2: Jak EU přispívá ke zmizení NBD? Kvalitativní a kvantitativní data i velké množství primárních a sekundárních zdrojů pomáhají porozumět problému NBD. Obsahová analýza evropských médií přispívá k ilustraci vnímání migrace a dětí bez doprovodu. Teorie sociální konstrukce cílových populací a teorie kulturní odvety jsou rámcem pro analýzu studovaného tématu. Bylo zjištěno, že...
|
|
| |
|
|
"Většině lidí globální oteplování nevadí": Klimaskepse v české politice mezi roky 2018-2021
Růžičková, Dagmar ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
"Většině lidí globální oteplování nevadí": Klimaskepse v české politice mezi roky 2018- 2021 Práce se věnuje tématu klimaskepse v současné české politice a klade si za cíl popsat, jakým způsobem je utvářen a produkován narativ popírání antropogenní příčiny změny klimatu. První část práce je zaměřena zejména na popis vzniku a pozadí klimaskepse v českém i mezinárodním kontextu se zvláštním důrazem na úlohu ideologií. Druhá část práce prostřednictvím kritické diskursivní analýzy rétoriky Alexandra Vondry, Jana Zahradníka, Václava Klause ml. a Tomia Okamury popisuje a interpretuje klíčové symptomy klimaskeptického diskursu vybraných politiků, dominantní způsoby rámování i diskursivní strategie, které jsou užívány k popírání antropogenní příčiny změny klimatu i odmítání klimatické politiky. Posledním cílem práce je popsat, v jakých aspektech se jazykové prostředky vybraných zástupců konzervativní pravice prolínají či liší s jazykem krajně pravicových populistů. Klíčová slova: klimaskepse, pravicový populismus, klimatická politika, diskurs, rétorika
|
|
|
Neo-feudalism and Neo-traditionalism: the Intersection of Cultural Discourse and Economic Policies in Fidesz's Hungary
Baldinger, Mackenzie Christine ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Shaev, Brian (oponent)
This thesis examines the intersection of cultural discourse and economic policies of the Hungarian populist radical right party, Fidesz. It classifies the cultural discourse of the governing party as neo-traditionalist by examining how the party's leader, Viktor Orbán, rhetorically shapes his vision of the nation, espouses traditional values, and uses missionary politics to create a personalized moral code under the guise of cultural Christianity. It examines the government's economic policies of nationalization and re-privatization, crony capitalism, and national work program within a neo-feudalist classification. This research finds that the neo-feudalist economic policies of Fidesz serve as a reinforcement mechanism that legitimizes the cultural discourse espoused by Orbán. Furthermore, the neo-feudal economy is reshaping the social system into a highly centralized and hierarchical structure and having lasting macroeconomic effects, including demographic issues and increasing levels of wealth inequality. This emerging illiberal model of governance is not only reshaping Hungary's political, economic, and social systems, but also contributing to a larger movement away from the tenets of liberal democracy within CEE. Keywords Neo-traditionalism, Neo-feudalism, Delayed transformational fatigue,...
|
|
|
Right-wing and left-wing populism in the 2017 French presidential election
Klinková, Karolína ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Nárast populizmu je jedným z najvýraznejších fenoménov poslednej dekády politického diania. Hoci bol fenomén najmä v posledných rokoch skúmaný z mnohých perspektív, v súvislosti s ním vo výskume stále panuje niekoľko nezodpovedaných otázok. Jednou z nich je otázka obsahovej príbuznosti či odlišnosti pravicových a ľavicových populistických politík. Diplomová práca sa v tomto kontexte venuje prípadu francúzskych prezidentských volieb, ktoré sa konali v roku 2017, a v ktorých pravicová populistická kandidátka Marine Le Penová a ľavicový populistický kandidát Jean-Luc Mélenchon zaznamenali mimoriadny volebný úspech. Práca sa zameriava na politické návrhy, ktoré kandidáti prinášali v predvolebnej kampani. Špecificky narába s volebnými programami a mediálnymi vyjadreniami vybraných kandidátov ako tradičnou a modernou formou volebného marketingu. Diplomová práca prináša analýzu politických obsahov jednotlivých kandidátov vo vybraných tematických okruhoch vyplývajúcich z teórie zaoberajúcej sa vzťahom medzi pravicovým a ľavicovým populizmom, ako aj ich porovnanie. Jej hlavným výstupom je popis spoločných a rozdielnych čŕt v navrhovaných politikách dvoch vybraných populistických kandidátov.
|
|
|
The effects of economic crisis in rise and political success of right-wing populist parties in southern countries of EU
Brisku, Inxhi ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Arregui Moreno, Francisco Javier (oponent)
This thesis tests one of the approaches that analyzes the rise of right-wing populist parties, "the economic crisis" approach. The core idea of this theory is that during an economic crisis, there is a rise of electoral support for the right-wing populist parties. The two case studies which are studied are the (Northern) League in Italy and the National Front/Rally in France. These analyses include a brief history of the said parties, their political profile, and the results in elections after the 2008-2009 financial crisis. As well as data on the profile of supporters of these parties and the reasons why they support these parties, and their views on some of the main political and social issues. From the data confrontation it is shown that there is no correlation between times of economic hardship, and the electoral success of these parties. And what is more important supporters of these parties also emphasize reasons related with identity rather than economic problems for supporting these parties. For economic issues they have a similar perception to the rest of the population. Keywords Populism, right-wing populism, populist parties, economic crisis, elections, identity.
|
host ::
RSS.